Stát povolí pohřby nenarozených dětí
23.10.2015 • Lidové noviny • Strana 1 • Titulní strana
MICHAELA KABÁTOVÁ
Nový zákon přináší lidštější přístup k pozůstalým i přísnější kontroly pohřebních ústavů
PRAHA V českém pohřebnictví se konečně schyluje ke změně, která by tento obor svázaný přísnými hygienickými a technologickými předpisy měla obohatit o citlivý přístup k pozůstalým.
Chystaná novela zákona o pohřebnictví umožní třeba rodičům, kteří přišli o své dosud nenarozené dítě, vypravit mu pohřeb a s tragickou událostí se tak lépe vyrovnat. Podle současné legislativy se s ním totiž nemohou důstojně rozloučit, pokud hmotnost plodu nepřesáhne půl kilogramu.
„Podle zákona o zdravotních službách jsou plody po potratu považovány za odpad, který musí nemocnice likvidovat ve spalovně, a pokud ji nemá, pak v krematoriu, ovšem pouze v režimu anatomicko-biologického odpadu. Tedy společně s amputáty, vyňatými částmi těla,“ vysvětluje současný stav Jana Vališová, předsedkyně sdružení Tobit, které pomáhá pozůstalým rodičům.
Nelegálně na zahradě
Ojedinělé možnosti, jak pohřbít plod po potratu, jsou i nyní. Rodiče se ale musejí spolehnout na ochotu nemocnice, že jim pozůstatky vydá, nebo překročit zákon.
„Nelegálně pod hrozbou vysoké pokuty mohou rodiče pohřbít nezpopelněné plody po potratu. Tedy načerno, bez pohřební služby, bez krematoria, a to pouze na vlastním pozemku,“ popisuje Vališová. Přitom například Slovensko rodičům umožňuje pohřbít ostatky plodů již deset let, stejně jako Německo a další evropské země. České podmínky kritizoval i bývalý ombudsman Pavel Varvařovský.
„Na novele zákona se nyní pracuje proto, že se během deseti let od jeho poslední novely změnilo mnohé,“ napsala LN ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Týden na sjednání pohřbu
Úprava ale myslí na rodiče i v jiném bodu. Prodlouží lhůtu, do níž se musejí přihlásit o pozůstatky svého potomka – z nynějších 96 na 168 hodin. Stává se totiž, že rodiče o této časové podmínce nevědí a v zoufalé situaci ji nestačí dodržet. I mrtvě narozené děti například v osmém měsíci těhotenství pak končily ve spalovně.
„Rodiče na tom nemusejí být psychicky tak, aby mysleli na pohřbení. Nikdy se mi ale nelíbilo, že se narodilo mrtvé dítě třeba v sedmém měsíci a bylo spáleno jako odpad,“ sdělil LN Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy. Jak se ale budou pohřbívat například plody potracené ve velmi rané fázi těhotenství, si představit neumí.
Novela ovšem přináší i přísnější kontroly pohřebních ústavů. Ty by měly zabránit smutně proslulým případům, kdy pracovníci pohřebních ústavů přeprodávají použité rakve nebo nedůstojně nakládají s lidskými ostatky.
Pokračování na straně 4
Stát povolí pohřby nenarozených
Dokončení ze strany 1
Podle Jaroslava Feyereisla, porodníka a ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, musí lékaři ve chvíli, kdy matka potratí či porodí mrtvé dítě, zjistit všechny příčiny. „Je to důležité i pro další léčebný postup,“ sdělil. Genetické vyšetření potraceného plodu má význam i pro plán dalších těhotenství ženy. Taková vyšetření je ale dle něho možné udělat i během současné lhůty 96 hodin, kterou má informovaný pozůstalý k tomu, aby sdělil nemocnici, že si přeje pozůstatky pohřbít. Že by tedy nemocnice nevydávaly rodičům plody po potratu či mrtvě narozené potomky, si Feyereisl nemyslí. „Bylo to spíše dříve a vycházelo to z nepochopení a nedostatečné komunikace,“ zmínil porodník.
Pohřbít bude nově možné také případné biologické zbytky potratu. „Těmi se především rozumí placenta a těhotenská sliznice,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
I opuštěné mrtvě narozené děti mají své hroby
Sdružení Tobit uzavřelo s některými nemocnicemi smlouvy a takzvaně opuštěné mrtvě narozené děti, o které rodiče ve stanovené lhůtě neprojevili zájem, pohřbívá. Takto spolupracuje třeba s jihlavskou a uherskohradišťskou nemocnicí nebo s Městskou nemocnicí Ostrava. „Máme prozatím zřízena dvě hromadná hrobová místa – v Praze a Liberci. Do budoucna bychom chtěli jejich počet rozšířit, abychom měli hrobové místo v každém z krajů,“ sdělila předsedkyně sdružení Jana Vališová.
Za mrtvě narozené dítě se považuje to, které váží více než půl kilogramu. Do roku 2012 byla ještě váha stanovená na kilogram. Pokud nelze váhu zjistit, platí pravidlo, že matka musela být v době potratu či porodu minimálně ve 22. týdnu těhotenství.
Podle posledních údajů přišlo v ČR na svět 366 mrtvě narozených dětí a došlo k téměř 40 tisícům potratů, z nichž zhruba 14 tisíc bylo samovolných.
