Titulní sloupek v Lidových novinách ze dne 23. října 2015
Autor: Martin Zvěřina
Nový zákon o pohřebnictví má umožnit rodičům pohřbení plodu i v situacích, kdy to dnes není možné, prodlouží jim lhůtu na požádání o vydání ostatků a obecně zohledňuje daleko víc psychologický a duchovní rozměr smrti.
Řečeno jinak, zákon vykročil správným směrem, tedy odstraňuje třecí plochy mezi člověkem jako předmětem „objektivní péče“ a vědou jako direktivním a monopolním rozhodcem toho, co je „správné“ a co se smí. Za normálních okolností nebývá problém se s lékařem dohodnout, už dnes umožňují leckteré nemocnice pohřbívání nad rámec stávající legislativy a nikomu to nepřekáží. Tedy především to nepřekáží péči o živé, právě naopak.
Zákon má smysl hlavně v situaci, kdy některý z pečovatelů o naše zdraví chce být takzvaně krytý a nepovolí nic nad rámec litery zákona či svého světonázoru. Takového novela zákona obměkčí a jeho vědeckým potřebám nic neubere.
Pohřbívání, náš vztah k mrtvým, a tedy i k tradici se v posledních desítkách let mění. Proti nárůstu pohřbů bez obřadu či pohřbů na útraty obce nám sice žádný zákon nepomůže, ale přinejmenším nebude pozůstalým komplikovat život.
