ABY SE RAKVE UŽ NETOČILY
Týdeník Květy | 20.10.2016 | Rubrika: Zaujalo nás spor | Strana: 21 |
Odpovídá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Pro
* Co říkáte na výtky k novému zákonu?
Na začátku prací na novele zákona oslovilo Ministerstvo pro místní rozvoj řadu institucí a organizací působících v oblasti pohřebnictví s výzvou, aby podaly vlastní podněty ke změně zákona, které považují z odborného hlediska a dosavadní aplikační praxe za nezbytné. Ke konzultacím bylo přizváno široké spektrum institucí a subjektů působících v oboru. Zvolené řešení je odrazem kompromisu všech názorů a zkušeností, nejedná se pouze o materiál ministerstva. Osobně jsem navštívila několik provozovatelů pohřebních, kremačních a hřbitovních služeb. I z těchto jednání vzešla řada podnětů: šlo například o zpřísnění postihu za hanobení mrtvých lidských těl. Na tomto bodě se například s Asociací pohřebních služeb shodujeme od počátku, stejně jako v zabránění nekalému jednání provozovatelů pohřebních služeb a krematorií, pokud jde o opakované používání jedné rakve pro více pohřbů, tzv. „točení rakví“. Dodatečné požadavky uvedeného spolku zastavit práce na novele a začít od začátku s návrhy, které jen zvyšují pohřební útraty (zákaz pohřbu bez obřadu nebo stanovení pohřbívací povinnosti osobám blízkým zemřelému), však považujeme za zcela nepřijatelné, za snahu oddálit platnost připravované novely a konzervovat do jisté míry současný nevyhovující stav.
* Směřuje připravovaný zákon k evropskému standardu, nebo zachovává nějaká česká specifika?
V České republice citelně postrádáme zákonnou povinnost úmrtní evidence a stanovení práva na pohřbení mrtvě narozených dětí a plodů po potratu. Rodiče nemají nárok na jejich pohřbení a registraci na matrice. Právní řády jiných evropských zemí jsou v tomto ohledu podstatně přístupnější. Osobně nevidím žádný důvod pro to, aby rodiče dětí, které zemřely ještě před porodem, nemohli požádat o vydání svého mrtvě narozeného dítěte a pietně ho pohřbít. Jde nám přece o důstojné zacházení s lidskými pozůstatky a ostatky.
* Předpokládáte, že i v budoucnu bude růst počet pohřbů bez obřadu a na státní náklady, jako je tomu doposud?
Zda pozůstalí zajistí pohřeb, je zejména otázkou jejich vztahu k zemřelému, tedy etickou otázkou. V roce 2008 bylo zrušeno pohřebné. Pokud by se opět ve státním rozpočtu našlo 0,5 mld. Kč ročně, možná by byli pozůstalí více ochotni pohřeb vypravit, než je tomu dnes. V prvním pololetí letošního roku uhradilo ministerstvo obcím kolem 750 sociálních pohřbů. Částka se výrazně neliší od předchozích let – pohybuje se kolem 4,7 milionu Kč. Není možné tělo zemřelého nechat nepohřbené. Nově proto navrhujeme, aby sociální pohřby zajišťovaly obce v tzv. přenesené působnosti. To znamená, že tak budou činit jménem státu, který bude odpovědný za slušné pohřbení každého občana. Obec, která zajistila pohřbení namísto pozůstalých, přihlásí svoji pohledávku (náklady na pohřbení a opatření hrobového místa) do pozůstalosti. Dědicové tedy budou povinni státu pohřební a hřbitovní útraty nahradit v plné výši.
